Pampeliška.

Pondělí v 10:00 | Zdeňka |  Pampeliška

Pampeliška lékařská (Taraxacum officinaleauct. non Wigg.), velmi často uváděná pod názvem smetánka lékařská,je běžná rostlina z čeledi hvězdnicovitých. Má nápadné žluté květenství, tzv. úbor, který se posléze mění v plodenství ochmýřených nažek. Pampeliška roste obecně na loukách, u cest a na trávnících, kvete zpravidla od dubna do června a někdy znovu na podzim.



Pampeliška je vytrvaláplevelná bylina vysoká 5-40 cm, s houževnatým zásobním kořenem. Listy tvoří přízemní růžici. Květenství vyrůstají z listové růžice na dutých stvolech a tvoří je zářivě žluté květní úbory. Květní úbory jsou tvořeny až z 200 jednotlivých jazykových květů.

Kvete od dubna do srpna, plodem jsou nažky s bílým padáčkovitým chmýřím, díky kterému se semena velmi snadno šíří větrem na velké vzdálenosti. Celá rostlina je prostoupená mléčnicemi, které při utržení roní bílou hořkou šťávu - latex, zanechávající po zaschnutí na kůži tmavé skvrny.

Pampeliška je významná léčivka. Sbíráme kořen před rozkvětem rostliny (březen - duben), listy (květen - září), nať s kořenem (březen - duben). Droga je bez zápachu a má mírně nahořklou chuť. Z kořene lze po usušení, upražení a rozemletí připravit hořkou "pampeliškovou mouku".

Příznivě se projevuje při zánětech močových cest a při ledvinových kamenech, zvyšuje tvorbu a vylučování žluči.

Je to také významná včelařská rostlina. Používá se i k přípravě bylinkových salátů nebo k výrobě vína.

Ačkoli je pampeliška lékařská (též známá jako smetánka lékařská) brána spíše jako plevel, už samotný její druhový název napovídá, že se jedná o významnou léčivku. Doporučována je zejména při zánětech močových cest, ledvinových kamenech, případně při zánětech ledvin a ledvinových kaméncích. Pozitivní účinky má ovšem i na trávící soustavu, takže ji lze užívat při žaludečních poruchách, překyselení žaludku, ale také při prudkém střevních kataru, nechutenství anebo zácpě.





Pampeliška lékařská roste jako nepříjemný plevel na trávnících, pro trpící lidi je však cennou léčivkou. Kvete v dubnu a v květnu na mezích, loukách a trávnících.Koberec ze žlutých květů nás každý rok na jaře obšťastňuje. Rostlina se vyhýbá mokrým loukám a jiným vlhkým plochám. Vyznačují ji dvě vynikající vlastnosti - léčí choroby žlučníku a jater.



Listy sbíráme před květem, kořeny na jaře a na podzim, stvoly a úbory květů po dobu květu. Celá rostlina je léčivá. Pampeliška mávelmi dobrý vliv na játra. Čerstvé stvoly květů, když jich denně sníme pět až šest v syrovém stavu, rychle pomáhají při chronickém zánětu jater (hepatitidě). Pomáhají i při cukrovce. Cukrovkáři by měli denně sníst až deset stvolů po celý čas, kdy pampeliška kvete. Nejprve se stvoly spolu s květy umyjí, až potom se květ odstraní a stvoly se pomalu žvýkají. Stvol květu má zpočátku hořkou chuť, je vzpřímený, křupavý a šťavnatý a má chuť jako list štěrbáku (endivie). Lidé stále nemocní, kteří cítí únavu a jsou ochablí, měli by absolvovat čtrnáctidenní kúru s čerstvými stvoly pampelišky. Budou překvapeni vynikajícím účinkem.





Pampeliška však pomáhá i při jiných chorobách. Odstraňuje svrbění kůže, lišeje a vyrážky, vylepšuje žaludeční šťávy a pročišťuje žaludek od všelijakých usazených látek. Čerstvé stvoly mohou bezbolestné rozpustit žlučníkové kameny, regulují činnost jater a žlučníku. Pampeliška obsahuje kromě minerálních solí i léčivé látky, které jsou důležité při léčení chorob látkové výměny (metabolismu). Pro své krev pročišťující účinky pomáhá i při dně a revmatismu. Jestliže se kúra s čerstvými stvoly dodrží čtyři týdny, ustoupí i otoky žláz. Pampeliška se s úspěchem užívá i při žloutence a chorobách sleziny.

Jedí-li se čerstvé kořeny pampelišky nebo se pije čaj z usušených, tak pročišťují krev, napomáhají trávení, podporují pocení a močení, působí povzbudivě. Jsou vynikajícím prostředkem proti husté krvi. Všechny knihy o léčivých rostlinách píší, že ženy používají nálev z kořene a stvolů pampelišky jako zkrášlující prostředek. Umývají si tvář a oči a věří, že se jim tvář zjasní. Pampeliška patří k rostlinám, které ani v zimě neodpočívají a rostou i ve studeném období.



Tato cenná, léčivá rostlina má v lidovém léčitelství významné místo. Žel, že většina lidí ji neuznává a považuje ji za dotěrný plevel.

ZPŮSOBY UŽÍVÁNÍ PAMPELIŠKY LÉKAŘSKÉ:


  • Čaj z pampelišky: Jedna vrchovatá čajová lžička kořene se dá na noc do 1/4 litru studené vody, druhý den zahřejeme do varu a scedíme. Vypijeme po doušcích půl hodiny před a po snídani.
  • Salát z pampelišky: Z čerstvých, syrových kořenů a listů.
  • Stvoly z pampelišky: v době květu denně pět až deset syrových, umytých stvolů dobře rozžvýkat a spolknout.
  • Pampeliškový sirup.Do jednoho litru studené vody nasypeme dvě vrchovaté dvojhrstě květů a pomalu zahřejeme do varu. Necháme vzkypět, hrnec odstavíme a necháme stát přes noc. Druhý den šťávu scedíme přes síto, necháme odkapat a květy dobře rukou vymačkáme. Do šťávy přidáme jeden kilogram přírodního cukru, půlku citrónu nakrájeného na plátky (když je citrón ošetřený chemikálií, použijeme ho bez kůry). Více citrónu se nedává, bylo by to kyselé. Hrnec postavíme na plotnu a slabě ohříváme tak, aby se tekutina odpařovala bez vaření. Sirup se nechá jednou či dvakrát vychladnout a tak zjistíme správnou hustotu. Nesmí být hodně hustý, protože by po delším skladování krystalizoval. Nesmí být ale ani řídký, po krátkém čase by začal kvasit. Musí to být správný, hustě se táhnoucí sirup, který výborně chutná, když jím ráno potřeme rohlík nebo chléb s máslem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama